středa 26. července 2017

Warton Crag

Můj první výlet při mém dalším pobytu v Lancasteru jsem pojal odpočinkově. Jednak počasí ráno nemělo být nic moc (což nakonec nebyla pravda), ale hlavně jsem chtěl šetřit nohy. Přeci jenom letos zatím moc naběháno nemám a chci aby mi každodenní běhání na Univerzitu vydrželo celé další dva měsíce. Rozhodl jsem se proto, že autobusem vyrazím na skalnatý kopeček Warton Crag a zpátky se podle možností vydám zpět podél Lancasterského kanálu. 

čtvrtek 13. července 2017

Slovensko - Západní Tatry

Koncem června jsme jako každý rok vyrazili na dovolenou do hor. Tentokrát opět na Slovensko, konkrétně do Západních Tater - Roháčů. Jednalo se o mou třetí návštěvu této oblasti, ale letos jsme pro ubytování zvolili jižní část. V té jsem zatím nikdy nebyl, takže trasy k hlavním hřebenům pro mě byly novinkou. A hned na úvod musím říci, že se mi velice zalíbily. Nejen, že oproti severní části byly mnohem více rozmanité, ale také byly obecně pozvolnější a díky tomu tak poskytovaly delší lesní úseky a také lepší výhledy hlavně na Vysoké Tatry. K tomu jsme měli štěstí na počasí jako nikdy - z celého týdne pršelo jen jeden den a navíc nás na hřebeni nezastihla žádná bouřka. 

středa 5. července 2017

Plněné knedlíky z kuskusu


Tento původně chorvatský recept na mě na googlu vyskočil poté, co jsem se vrátil z Chorvatska. Neuvěřitelné špehování budiž odpuštěno, protože recept je výborný a s lehkými modifikacemi extrémně jednoduchý. Na těsto jsou potřeba pouze dvě suroviny - kuskus a mouka. Knedlíky pak lze naplnit čímkoliv co je zrovna po ruce. Původní recept doporučoval knedlíky plnit marmeládou. Mně se osvědčilo čerstvé ovoce - zejména třešně. Knedlíky jsou ale výborné i na slano, plněné například uzeným tempehem a podávané se zelím.

neděle 2. července 2017

Pernštejnská 15

První ročník závodu Pernštejnská 15, který se běžel na stejné trase jako Kunětická devítka, jen s mírně zkráceným okruhem, za to však se dvěma koly. Přestože k této trase mám od mého první účasti na Kunětické devítce velký respekt - byl to asi můj nejnáročnější závod, zaběhl jsem ho totiž při průměrné tepové frekvenci 190 - plánoval jsem, že závod poběžím naplno. V mé kategorii mělo startovat pouze pět lidí, takže jsem si dělal zálusk na bednu. Jen jsem měl trochu strach, jestli to zvládnu. V týdnu jsem se sice šetřil a regeneroval co to šlo, ale přeci jenom minulý víkend mě trochu zničil.