Vánoce 2020

Stejně jako spousta ostatních lidí jsem letos musel strávit Vánoce sám. Vzhledem k situaci pro mě cestování do ČR nepřipadalo v úvahu, a tak jsem zažil první Vánoce bez rodiny. Naštěstí v dnešní době to až takový problém není a online komunikace mně dovolila prožít celý den téměř jako normálně. Co jsem si naopak užil byla minimalistická příprava jídla - musel jsem si poradit bez mixéru a dalších vymožeností a vymyslel jsem tak opravdu nejjednodušší možné cukroví a štědrovečerní večeři. 

Vánoční atmosféra Norska

Po dlouhé době to vypadá, že bych mohl zažít Vánoce se sněhem. Pokud ale ve vašem místě sníh nemáte, nic si z toho nedělejte a mrkněte na mou galerii pro nasátí pořádné vánoční atmosféry. Já už jí více nepotřebuji a přípravy proto nijak neřeším a moc si to užívám. Pro inspiraci na veganské cukroví, večeři a věci okolo proto doporučuji články z minulých roků - 2016, 2017, 2018 a 2019 (seřazeno vzestupně podle kvality). Jsou tam i tipy na opravdu rychlé nepečené cukroví, které lze splácat za pár minut i bez mixéru (ověřil jsem si tady - z vloček, datlové pasty, arašídového másla, tahini, skořice a rozinek lze vykouzlit několik druhů celkem obstojného cukroví). 

Vánoční dárek 2020 - Zen Circles

Už tradičně jsem si i pro letošní Vánoce nachystal další volně dostupnou aplikaci pro programovatelné hodinky Garmin. Tentokrát bez jakýchkoliv čísel a písmen. Veškeré údaje jsou přehledně zobrazené pouze pomocí narůstajících či ubývajících kruhů. Ty je možné si libovolně nakonfigurovat včetně jejich velikosti, mezer a barev. Aplikace je opět zaměřena na minimalismus a díky aktualizaci pouze jednou za minutu opět přináší nejlepší možnou výdrž na baterii (naprosto neporovnatelnou s výchozími vzhledy od výrobce).

První měsíc v Norsku

Mám za sebou první měsíc v Norsku, a tak je na čase podělit se o nové fotografie. Rozepisovat se tentokrát moc nebudu, tak jen ve stručnosti: Norsko jsem si zatím opravdu zamiloval. Už mám za sebou první mrazy (do -9°), první sníh, začínám se učit "bruslit" do práce (zatím mi to nejde jako místním, ale na první pád stále čekám), běhání je skvělé (byť Garmin mé výkony považuje spíše za chůzi) a i zima na ubytování mi přestala vadit. Negativa se mi hledají opravdu jen těžko. Jediné, o čem se pod galerií trochu rozepíšu je veganství - spousta lidí byla zvědavá, jak to tady půjde a jestli nebudu muset zařadit nějaké živočišné produkty.  

Stěhování do Norska

Od září, kdy jsem podepsal pracovní smlouvu s norskou univerzitou NTNU, jsem se zhoršující se epidemickou situací netrpělivě vyhlížel mé datum odletu. Situace se měnila každým dnem, vypsané lety postupně mizely a já tak ještě 14 dní před odjezdem netušil, jak se do Norska vlastně dostanu. A ani po koupení letenky situace nebyla o moc lepší a já jen doufal, že opravdu odletím. Zůstat na poslední chvíli v ČR bez práce, bez zdravotního pojištění a k tomu platit norský nájem bych opravdu nechtěl. 

Grenadýrský pochod

Téměř zapomenutý pokrm, připomínající dobu školních jídelen, jsem znovu objevil v naší restauraci Špalda. A kombinace brambor a těstovin mi tak zachutnala, že jsem se ještě dlouho oblizoval za ušima a rád na ní zašel vždy, když se objevila v menu. Dokud mě nenapadlo si jídlo vyzkoušet uvařit sám. Zjistil jsem, že příprava je opravdu snadná, takže zase o důvod více jíst doma / z krabičky. Jídlo je sice pravým opakem dnes tolik moderní nízko-sacharidové diety, ale to mě vůbec netrápí. Je to prostě taková vzpomínka na staré dobré časy. 

Bandung (Indonésie 2016)

Na cestování to v nejbližší době stále moc nevypadá (alespoň ne mimo Evropu), tak mám alespoň příležitost pokračovat v doplňování starších článků. Tentokrát o mé druhé návštěvě Asie a první příležitosti podívat se do Indonésie. Naším cílem byl poměrně nezajímavý Bandung - hlavní město západní Jávy s asi 2,5 miliony obyvatel, nacházející se hluboko ve vnitrozemí. Rozhodně žádné Bali. Místo pláží jsme se ale podívali na dvě sopky, čajové plantáže a nějaké ty vodopády.