10 dní v meditaci

Alpské podhůří, rozlehlé pastviny, opuštěný statek a v něm zavřená skupina lidí dodržující bizarní požadavky. Žádná elektronika, žádné fyzické cvičení, žádná četba, ani jiné rozptylování, žádný fyzický kontakt (ani oční). Jen naprosté mlčení, striktní strava bez večeře, budíček ve 4 hodiny ráno, ale hlavně - minimálně 10 hodin meditace denně. Takhle nějak vypadala moje dovolená a totální psychický restart.

Kunětická devítka - běžecký pohár 2019

Kunětická devítka (K9) je tradiční série běžeckých závodů v okolí Kunětické hory. Pohár probíhá od jara do podzimu a obsahuje celkem 12 závodů. Prvních 10 závodníků v každé kategorii získává body, které se mezi závody sčítají. Pro celkové umístění je pak nutná účast na minimálně pěti závodech. Minulý rok se mi podařilo pohár dokončit na druhém místě s 9 absolvovanými závody. Letos už to ale tak lehké nebude - byl jsem přesunut do "zralejší" kategorie, ve které je poctivá konkurence.  

Testování nových receptů

Při mém druhém veganském výročí jsem si slíbil vyjet ze zajetého stereotypu vaření stále stejných jídel. Chtěl jsem zase začít trochu experimentovat a vyzkoušet nové recepty, které jsem si uložil do hromádky "někdy až bude čas" ( = nikdy). A když už testovat nové recepty, tak proč je rovnou nedat ochutnat i ostatním a ukázat tak, že veganské stravování není vůbec špatné a nemusí být náročné? Tedy v případě, že se recepty podaří :) Abych zůstal motivovaný, sám pro sebe jsem si stanovil cíl vyzkoušet alespoň jeden nový recept každé dva týdny. To by tím pádem mělo vyjít na hezkých 24 receptů do mého dalšího výročí.

Slovensko - Západní Tatry 2019

Rok se s rokem sešel a opět nastal čas pro můj týdenní wellness pobyt na horách. Žádné běhání, žádné cvičení, žádné plavání, jen procházky, večerní masáže a hluboký spánek. Idylka. Letos se mně podařilo zajistit ubytování v mém oblíbeném křesťanském doupěti - na chatě Račkova v Západních Tatrách. Včetně skvělé veganské polopenze a tím pádem bez starostí s vlastním vařením. A dokonale vyšlo i počasí - poprvé v životě nám za celý týden ani nekáplo, takže jsme mohli napravit všechny výletové restíky z minulých let. Včetně výstupu na nejvyšší vrchol Západních Tater - Bystrá.

Opatija 2019

Po dvou letech jsem se vrátil do Chorvatské Opatija. Že sever Chorvatska opravdu v květnu na koupání není, už mi většina lidí věří, ale že mě čeká deštivý týden s teplotami nižšími, než v ČR už mi nevěřil skoro nikdo. Bohužel předpověď se vyplnila, a kromě posledních dvou dnů pršelo téměř bez přestávky. Vím, že z fotek to sice nevypadá, ale téměř všechny pocházejí z posledního dne. Naštěstí z Anglie jsem stále poměrně dobře vytrénovaný, takže i tak jsem si Chorvatsko užil. Jak se tedy Opatija za ty dva roky změnila a co je nového? 

Yogyakarta

Po třech letech opět v Indonésii. Místo relativní díry v podobě Bandungu mě tentokrát čekala mnohem známější Yogyakarta (pozor Yogyakarta není Jakarta). Ta se nachází na hranici střední a východní Jávy, kde má svůj speciální region. A čím je tedy známá? Největšími buddhistickými a hinduistickými chrámy, přírodními parky a nejaktivnější sopkou Indonésie - Mount Merapi. Na co jsem se ale těšil nejvíce? Přece na nejlepší tempeh na světě! Tato lahůdka se totiž vyrábí právě v Indonésii, kde jsem si ji zamiloval hned při mé první návštěvě (tehdy ještě jako klasický masožrout).

Výhra Ford

Součástí výhry Saar Challenge bylo zapůjčení vozu Ford na víkend. Docela jsem se toho bál, přeci jenom auta mi moc neříkají a také toho moc nenajezdím. Když už potřebuji dojet na nějaký ten závod, bohatě mi stačí půjčit si starou Felicii. Nakonec mě ale doma přesvědčili a já si týden před propadnutím poukazu, po téměř půl roce konečně auto půjčil. No a přiloženou fotografií jsem asi dopředu "trochu" prozradil, co za auto jsem vybral a hlavně, že se nejednalo o vůbec špatnou zkušenost. Myslím, že můj spokojený výraz mluví za vše.