Testování nových receptů

Při mém druhém veganském výročí jsem si slíbil vyjet ze zajetého stereotypu vaření stále stejných jídel. Chtěl jsem zase začít trochu experimentovat a vyzkoušet nové recepty, které jsem si uložil do hromádky "někdy až bude čas" = nikdy. A když už testovat nové recepty, tak proč je rovnou nedat ochutnat i ostatním a ukázat tak, že veganské stravování není vůbec špatné a nemusí být náročné? Tedy v případě, že se recepty podaří :) Abych zůstal motivovaný, sám pro sebe jsem si stanovil cíl vyzkoušet alespoň jeden nový recept každé dva týdny. To by tím pádem mělo vyjít na hezkých 24 receptů do mého dalšího výročí. 

Tipy na vánoční cukroví 2018

Moje třetí veganské Vánoce by mě už neměly moc překvapit. Alespoň co se přípravy cukroví týče. Letos mi byla opět svěřena kompletní příprava cukroví pro celou rodinu. Důkaz toho, že jakmile člověk ochutná veganské cukroví složené převážně z oříšků, kokosu a dalších dobrot, k přeslazenému tradičnímu cukroví z mouky, cukru a tuku se už vrací jen těžko. Do Vánoc nyní zbývají dva týdny, takže poslední příležitost objednat pár desítek kilogramů oříšků a semínek. A pokud nevíte, co připravit, můžete se inspirovat tím, co budu připravovat já. Jedná se převážně o nepečené, a tedy extrémně jednoduché recepty, což se v předvánočním shonu hodí. 

Polentová míchaná "vajíčka"

Kukuřičnou polentu jsem si původně moc neoblíbil. Kaše z ní mi nechutnala, zapečená v troubě pak byla poměrně časově náročná, a tak jsem ji používal pouze na zahušťování omáček. Dokud mi Tom neporadil, že se z ní dají udělat "míchaná vajíčka". Že by polenta dokázala nahradit má oblíbená míchaná tofíčka? Hned jsem to musel vyzkoušet a od té doby je polenta mezi mými oblíbenými potravinami. Recept je extrémně jednoduchý a jedná se o ideální krabičkové jídlo. V kombinaci s tempehem, tofu nebo houbami pak i nutričně vyvážené.

Druhý rok veganem

Mám za sebou druhý veganský rok a stále žiju :) Z výsledků mého závodění to navíc vypadá, že ani akutním nedostatkem bílkovin či čehokoliv jiného netrpím. Abych to měl ale potvrzené, nechal jsem si udělat kompletní vyšetření krve, a ne úplně chtěně jsem také absolvoval dvě lékařské prohlídky. A "kupodivu" vše dopadlo skvěle. Takže můžu začít plánovat cíle na třetí veganský rok. Ale abych nepředbíhal - jak se mi vlastně podařilo splnit ty, které jsem si stanovil před rokem? A jaký tento rok byl? Co jsem nového vyzkoušel a co mě naopak zklamalo? A nechybí mi klasické stravování?

Krevní testy (po dvou letech veganství)

Blíží se mé druhé veganské výročí, což už je celkem slušná doba na to, aby se projevily případné nedostatky mého stravování. Shodou náhod mě kvůli nástupu do zaměstnání čekaly povinné lékařské prohlídky, tak jsem to využil a nechal se objednat na kompletní krevní vyšetření. Společně s paní doktorkou jsme vybrali nejvhodnější ukazatele tak, aby mi řekly co možná nejvíce o mém zdravotním stavu s ohledem na veganství, ale zároveň abych se doplatil. Pak už jen zbývalo přemoci strach z jehel a pohledu na krev a zajít si na samotný odběr.

Kunětická devítka - běžecký pohár 2018

Kunětická devítka (K9) je již tradiční série běžeckých závodů pořádaných od dubna do října. Pohár obsahuje celkem 12 závodů - 11 klasických a jeden hlavní. Prvních 10 závodníků v každé kategorii pak obdrží body, které se mezi závody sčítají. No a kdo jich má nejvíce tak vyhraje. Samozřejmě platí určitá další pravidla (účast na minimálně 5 závodech, a započítává se maximálně 8 nejlepších výsledků). V minulých letech jsem si zaběhl jen pár ojedinělých závodů, zato letos bych konečně chtěl zkusit odběhnout celý pohár (tedy alespoň těch 8 závodů).  

VyKing Trail ½ Marathon 2018

VyKing - závod o krále Vysočiny, který nedá nic zadarmo. Letos se Honza pokusil udělat závod jednodušší a o pár týdnů proto posunul termín konání. Místo chladného listopadu nás mělo čekat sluníčko a příjemné teploty. VyKing ale opět dokázal, že má vlastní hlavu. Původně jsem kvůli kolenu běžet nechtěl a říkal jsem si, že už to letos stačilo. Od poslední K9 jsem si ale dal od běhání další pauzu a vypadalo to, že koleno drží. Tak proč nezkusit opět krátkou variantu - půlmaraton? Na nějakých dvaceti kilometrech by mě snad nic překvapit nemělo ne?